Jak napsat moderní vesnický hit

…a stát se tak králem taneční zábavy.

Jestliže toužíte složit skvělou píseň, která se stane lokálním hitem, jste tady správně. Nejen, že se dozvíte, jak píseň napsat, ale čekají vás i doporučení ohledně image celé kapely! Pročtěte si pozorně tento návod, a pokud se jej budete držet, úspěch se zaručeně dostaví.

1) Harmonie

Při psaní kvalitní zábavové písně byste si měli vystačit maximálně se čtyřmi akordy. Jsou to akordy C-Dur, A-mol, F-dur a G-dur. Nejlépe je hrát tyto akordy přesně v tomto pořadí. V refrénu je možné akordy prohodit, abyste dosáhli nějaké melodické změny. Ale jinak to s akordy moc nepřehánějte. Takové použití E- dur nebo D-mol už je na pováženou. Transponování do jiných tónin je povoleno, ale nedá se říct, že by to bylo zrovna žádoucí. Co se týká melodie zpěvu, stačí, když bude melodie pěkná.

Upozornění – na obrázku chybí akord F

2) Text písně

Zde rozhoduje, zda se jedná o rychlou nebo pomalou píseň. Rychlá se pohybuje kolem 120-140 bpm. Rychlejší písně nejsou žádoucí, opilá mládež se potom nestíhá pohybovat ve správném rytmu. Pomalá píseň se pohybuje kolem 90-100 bpm.

Rychlá píseň – obecně

Rychlá píseň je obvykle o šťastných chvílích, které přivodí konzumace alkoholu s přáteli. V textu není povolena žádná nadsázka, nedej bože ironie. Píseň je vždy brána vážně a odkazuje na ryzí mužnost. Písně o alkoholu je možné kombinovat s kouřením trávy (pouze u mladší generace).

Rychlá píseň – praktický příklad

Přišel jsem dnes z práce domů
a žena se na mě smutně dívá
jestli prý dnes nebudeme spolu
ale já si radši zajdu na tři piva!

Refrén:
Hej, hej, hej, hospodo nalejvej,
dneska večer nepůjdem spát
Hej, hej, hej, hospodskej neusínej
my až do rána budeme na kytary hrát

Pomalá píseň – obecně

Pomalá píseň je zásadně o nešťastné lásce. Nešťastně zamilovaný muž se vyznává ze své bolesti, kterou mu přivodila bývalá přítelkyně.

Pomalá píseň – praktický příklad

Na zahrádce kvete růže
její krása mi tě připomíná
lásko

vdala ses za jiného muže
mé srdce nikdy nezapomíná
lásko

Refrén:
já teď bloudím světem sám
svoji lásku pro jinou schovávám
já teď bloudím světem sám
proč jsi odešla
já pořád rád tě mám

Struktura písní obecně

Sloka, refrén, sloka, refrén, sólo, 2x refrén. Jestli nechcete posluchače nasrat, tak to neměnit!

3) Zpěv

Zpěvák zpívá, co mu hlasivky dovolí. Zpěvačka se tak dřít nemusí, pokud dokáže prodat jiné přednosti, především ostatním členům kapely. Při zpěvu interpret hypnotizuje případné tanečníky v první řadě.

Praktický příklad – zpěvačka

4) Kytara

Kytarista je společně se zpěvákem výkladní skříní kapely. Mimo dokonalé zvládnutí hrací techniky, je nutné kapelu reprezentovat. To znamená, že je kladen velký důraz na image a pohybové schopnosti. Bez dlouhých vlasů snad ani nemá smysl chodit na pódium.

Ve sloce se kytarista zásadně drží akordů písně a tlumí tóny (ra-ta-ta-ta-ra-ta-ta-ta…).

Při hraní krátkých riffů, které se občas objeví, je nutné minimálně poslední tón napísknout!

V refrénu se hrají kila.

V rychlé písni se klade důraz na rychlost. Na melodii sóla nezáleží. Při hraní sóla se kytarista jednou nohou opře o pódiový odposlech a kytaru zvedá směrem do publika.

Praktický příklad kytarové ejakulace v průběhu sóla. To je ono!

5) Basová kytara

Basák se drží dané stupnice a tóny hraje stejně s kytarou. Slapping a podobné alternativní techniky, které připomínají funky nebo dokonce hip-hop, jsou zakázány.

Basák musí být především dobrý tanečník. Samozřejmostí jsou sladěné pohyby s kytaristou, kterého při vystoupení po očku sleduje a případně se připojí k jeho pohybové kreaci. Vhodné je, když basák umí zpívat a doplňuje v refrénech zpěváka.

6) Klávesy

Klávesák / klávesačka aranžuje písně v akordech s kytarou. Používání moderních zvukových efektů je považováno za zmatečné. V takovém případě by mohlo dojít k odvedení pozornosti od hlavního tématu písně!

7) Bicí

Bubeník musí být technicky zdatný a hlavně musí zvládat dvojšlapku. Čím víc činelů a přechodů má, tím lépe. Na publikum to totiž působí efektně. Ovšem při samotném hraní je potřeba bubeníka krotit. Ve sloce je možné hrát zásadně “bum, čvach”. Žádné výkyvy do jakýchkoliv alternativních rytmů nejsou povoleny. Dvošlapku je možné použít na konci refrénu nebo v závěru písně. Přechod mezi slokou a refrénem by měl být bohatý na údery.

Bubeník – skladatel

Jako nepsanou zásadu berte, že bubeníkovy písně se prostě nehrají – dopadne to totiž téměř vždy katastrofálně. Existuje samozřejmě pár výjimek, ale moc nevěřte tomu, že zrovna váš bubeník mezi ně patří. Pokud má bubeník vysoké ambice a cítí se ve vaší kapele nedoceněn, dovolte mu zahrát bubenické sólo (samozřejmě o přestávce během vaší komerční produkce).

Závěrem

Věřím, že vám tento článek otevřel nové obzory, které probudí vaši skrytou kreativitu a díky tomu se splní váš sen, tj. stát se lokálním hitmejkrem!

Praktický příklad – jak by to mělo vypadat