Jaký je rozdíl mezi kytarou a syntezátorem?

autor: Jan Zatloukal
datum: 19.9.2015

Dřív jsem často slýchával názor, že elektronickou hudbu může dělat každý, že všechno dělají „ty věci“ samy, a podobné nesmysly. Syntezátor je často chápán jako něco, co odvede všechnu práci za muzikanta. V některých případech to tak být může. Vždy je ale potřeba, aby na syntezátor někdo hrál a „vdechl mu život“. Syntezátor je nástroj jako každý jiný. Jen k vytváření zvuku nepoužívá své akustické vlastnosti, ale elektronické obvody a součástky. A že to tak je, si můžeme ukázat například na tom, jak „cestuje“ tón od kytaristových prstů až do zesilovače.

Tvar vlny

Tón je vlastně jenom zvuková vlna. Tvar této vlny určuje, jak bude ve výsledku znít. Když zahrajeme stejný tón na kytaru nebo na piáno, budou mít sice stejnou výšku, ale budou znít jinak. U syntezátorů jde nastavit mnoho tvarů této zvukové vlny – pila, vlna, čtverec, … Zvuk, který produkuje kytara se nejvíce podobá vlně, ale pokud chcete změnit tvar, stačí použít zkreslovací krabičku. Například zkreslení typu fuzz vám z vlny udělá spolehlivě pilu.

synthwaves
Tvary vln
Zdroj: abletonop.com

Oscilátor

Samotný generátor je asi nejdůležitější součást syntezátoru. Zde totiž vzniká samotný zvuk. U kytary tuto roli plní všechny její části. Zvuk prochází ze strun celým tělem nástroje až do snímačů. Celá kytara je tak vlastně generátorem zvuku – oscilátorem.

Filtr

Pro bohatou škálu zvuků najdeme snad na každém syntezátoru frekvenční filtr. Ten umožňuje ořezávat některé frekvence a s výsledným zvukem umí udělat doslova divy. U elektrické kytary takovou možnost nemáme, ale existuje jedno řešení. Kvákadlo původně vzniklo pro to, aby mohla kytara v orchestru nahradit trubku i s dusítkem. Vzniklo tak zařízení, které se velmi podobá frekvenčnímu filtru na syntezátoru. Sešlapávání kvákadla je víceméně to stejné, jako kroucení s potenciometrem „Cut-off“.

Obálka

adsr
Obálka vlny

Zvuky se valí z repreáků… Ale ještě by to chtělo trochu úprav. Zabalit do nějaké hezké formy. K tomu slouží obálka – envelopa. Ta určuje celkovou charakteristiku a dynamiku zahraného tónu. Dělí se na 4 části:

 1) Attack

Attack je vlastně „náběh tónu“. Pro představu má klasické piáno krátký attack, ale například housle, na které se hraje smyčcem, dlouhý. Na kytaře tohoto můžete dosáhnout jemnější prací s prsty, ale ještě lépe, pokud si pořídíte smyčec. Klasický smyčec není moc vhodný pro rovný krk kytary (musíte hrát na všechny struny), vyzkoušejte tak spíše elektronický smyčec E-bow.

2) Decay

Zjednodušeně řečeno je decay čas, kdy je tón na své maximální hlasitosti. Je to tedy doba mezi tím, než tón po náběhu (attack) dorazí na maximum své hlasitosti a potom se „sníží“ na úroveň, kterou si udrží delší dobu. Bohužel zde u kytary trochu narážíme. Tuhle část moc ovlivnit nemůžeme (pokud nepoužijeme smyčec). Ale pokud bychom to chtěli k něčemu přirovnat, tak zřejmě k síle úderu do strun. Vžy bude ale „decay“ mnohem kratší, než kterého můžeme dosáhnout na elektronických nástrojích.

3) Sustain

Dozvuk tónu aneb čas, jak dlouho dokáže znít. U syntezátoru nemusíme být omezeni, protože klávesu můžeme držet jak dlouho chceme. U kytary jsme závislí na samotném nástroji. Některé kytary mají delší a některé krátší sustain, v závislosti na typu dřeva, připevnění krku, natažených strun, …
Existují různá zařízení a efekty na prodloužení sustainu, ale ty bych nedoporučoval používat. Raději kombinovat hru prsty/trsátkem a smyčec.

4) Release

Tady samotná kytara prohrává úplně. Bez přidaných efektů nemůžeme dosáhnout toho, aby tón dozníval po tom, co pustíme strunu. Jedinou možností je tak přidat efekty pracující s časem – reverb nebo delay.

Modulace

Akustické nástroje mají ještě jednu skvělou vlastnost. Při hraní na většinu z nich jde s tónem různě pracovat i po jeho zahrátí. Tremolo a vibrato můžete na syntezátorech nahradit modulací. U elektrické kytary můžete tyto techniky vyzkoušet přímo zahrát, nebo použít efektové krabičky. Díky široké nabídce kytarových efektů (chorus, flanger, phaser, tremolo, vibrato, …) máte ale možností mnohem víc a dosažení syntezátorového zvuku tak není žádný problém.

Jak dostat z kytary pořádný syntezátorový zvuk?

I když si je kytara se syntezátorem ve spoustě věcí podobná, vždy bude znít jinak – kytarově. Pro to, aby jsme dosáhli pořádneho elektronického zvuku, máme v podstatě 3 základní možnosti (a nespočetně mnoho dalších):

  1. MIDI snímač a kytarový syntezátor
    Snímač převádí tóny, které hrajeme na MIDI signál a tím potom můžeme ovládat skutečný syntezátor.
  2. Syntezátorový efekt
    Efekt, který umí zvuk kytary přeměnot na zvuk syntezátoru. Možnosti ani výsledek není úplně stoprocentní, ale svoji práci odvede dobře. Například cenově dostupný Digitech Synth Wah bych mohl všem doporučit.
  3. Kombinace efektů
    Se zvukem kytary provádím často experimenty a nejlepšího výsledku dosáhnu klasickými efekty v tomto pořadí:

    • Kvákadlo
    • Oktávový pedál – ať už přidáte oktávu nahoru nebo dolů, udělá to hodně
    • Zkreslení – zde si určite „tvar vlny“
    • Modulační efekt (flanger nebo phaser)
    • Reverb

Kytarista kapely Muse například používá pro bláznivé zvuky DJ-ský efekt Korg Kaoss Pad:

Jaké „finty“ používát na dosažení syntezátorových nebo bláznivých zvuků vy?

Mohlo by vás zajímat

Efekty Nástroje Ze života kytaristů Digitech Distortion Kvákadlo MIDI Multiefekt Nahrávání Overdrive Pedalboard Syntezátor Wah-wah